Obec Věž
Obec Věž

Jedouchov

Jedouchov je místní část obce Věž. Leží 9 km jihozápadně od Havlíčkova Brodu a 2 km severně od Věže.

Vesnička Jedouchov se rozkládá podél silnice z Krásné Hory do Věže v nadmořské výšce 549 metrů. Je rozložena v kotlině ohraničené na severu Dlabáčkovými vrchy, na jihu pak Čutkovým a Masnovým kopcem - místní názvy podle dřívějších majitelů. Na západě pak vystupují mohutné masivy Orlovy. Nedaleko na pokraji masivu leží nejvyšší bod - Kalvárie - 615 metrů nad mořem. Na západním výběžku vrcholu stojí kříž, který tady nechali postavit v roce 1875 manželé Jaroslav a Kateřina Pytlíkovi. První písemná zpráva o této vesnici je z roku 1379 v berničních registrech pražského arcibiskupství. V této době se ves nazývala Dedouchov nebo Dyeduchov. Název se vyvíjel tak, že v 17. století se psalo již německy Gedauchowie, Gedauchow. Tvar jména dokazuje, že tady byl asi "Dědouchův dvůr". Žilo tady dvanáct osadníků, kteří hospodařili na 7,5 lánech půdy. Jen pro zajímavost, Krásná Hora měla v té době pouze jedenáct osadníků a 5 lánů půdy. Vesnice patřila pod panství lipnické, později věžské a naposledy do roku 1850 pod panství okrouhlické. Jedouchov býval součástí rychty čekánovské, připojené před rokem  1595 k okrouhlickému panství. K této rychtě byly připojeny vesnice Bratroňov, Čekánov, Bezděkov, Jedouchov a Hlavňov.  Za třicetileté války ves velmi trpěla nájezdy švédského vojska, sídlícího na nedalekém hradě Lipnici. Švédové vyjížděli často do okolí a vymáhali od poddaných kontribuce. Ještě hůře se však chovalo císařské vojsko, které dobývalo lipnický hrad. Co nemohli vojáci z vesnic odvézt, to rozbili a zapálili. Po tomto řádění  zbyla v roce 1646 v Jedouchově z deseti stavení pouze čtyři.
Při sčítání obyvatel v roce 1651 žilo ve vsi sedmdesát osm obyvatel v deseti staveních. Z nich jen čtyři byli katolíci a ostatní vyznávali luteránské náboženství, založené v 16. století Němcem Martinem Lutherem. Všichni obyvatelé však museli později přistoupit na katolické vyznání.


Berní rula Čáslavského kraje z roku 1654 zde uvádí starousedlé rolníky Burjana Veselského, Václava Doležala, Martina Cápa a Jakuba Dlabáčka, dosazené v roce 1651, a Jan Čížka v roce 1653. Rolník na zkaženém  hospodářství byl Jiří Čutka. Nově osedlý zahradník byl Matěj Chalupník. Pole byla visitační komisí klasifikována jako škrobovitá, plná kazů a kamení. Půdy se osívalo málo a samotný výnos byl špatný.  V té době se zde chovalo hodně ovcí. V roce 1620 se uvádí jejich počet na 140 kusů, ten se ale po třicetileté válce snížil a již nikdy nedosáhl takového počtu. Zdejší obyvatelé chovali také hodně prasat, která často zaháněli do panských lesů, aby se zde mohla nakrmit bukvicemi a žaludy. Po velké bídě v letech 1770-1773, kdy řádil všude mor, se rozšířilo pěstování brambor. První brambory v okolí začal pěstovat v Herálci Jan Kohl kolem roku 1766. Pěstovalo se jich stále víc. Později se dodávaly na prodej do hospodářského družstva v Okrouhlici a ke zpracování do družstevního lihovaru ve Skále.


Život obyvatel se jen pomalu zlepšoval. Přispělo k tomu hlavně rozhodnutí císaře Josefa II., který vydal v roce 1781 toleranční patent, povolující svobodu náboženství a patent o zrušení nevolnictví.

V roce 1843 žilo ve zdejší obci sto osmdesát obyvatel ve dvaceti třech staveních. Uprostřed návsi si věřící postavili v roce 1841 kapličku zasvěcenou Panně Marii. 19. 6. 1868 se v Jedouchově narodil duchovní Dp. Kosmas Pytlík. Vysvěcen na kněze byl v roce 1892, duchovní službu zajišťoval na farnosti Senožaty. V době své nemoci odešel do premonstrátského kláštera v Želivě, kde se později stal převorem. Zemřel v roce 1927 a pochován je na želivském hřbitově. Změnu v organizaci veřejné správy přinesl rok 1848, kdy po zrušení poddanství a zániku patrimonií došlo k postátnění správních orgánů již v první instanci. Jedouchov připadl pod okres Německý Brod a Obecní úřad v Bezděkově. Velký význam pro obec měla výstavba silnice z Jedouchova do Věže. Obec ji postavila vlastním nákladem, který činil 1600 zlatých. Umožnilo se tak napojení na státní silnici ve Věži a odtud pak do Německého Brodu nebo Humpolce.

Do života obyvatel zasáhla citelně první světová válka. V neděli 26. června 1914 byla vyhlášena mobilizace. Narukovat museli muži do 37 let. Postupně pak nastupovali další muži od 18 do 50 let.  Z Jedouchova narukovalo třicet devět mužů. Opět nastala bída a hlad. Všechny potraviny se musely odevzdat pro vojsko na frontě a vesničanům moc nezbylo. Časté kontroly prohledávaly celá stavení a běda tomu, kdo něco zatajil. V roce 1923 vznikla samostatná obec Jedouchov, patřící pod politický a soudní okres Německý Brod. Sbor dobrovolných hasičů založili zdejší obyvatelé v roce 1933. V dalším roce se pak uskutečnilo velké hasičské cvičení za přítomnosti sborů z celého okolí. Hasiči si postavili u kapličky na návsi hasičkou zbrojnici. Hasičský sbor je ve vsi dosud činný.

25. listopadu 1932 objevil zajímavý nález na pokraji lesa, za stavením čp. 10, Jan Cáp (Brychta). Při kopání zde narazil na hliněnou nádobku s ouškem skrývající šestnáct drobných českých mincí (brakteátů). Nalezené mince byly raženy v letech 1190-1250 za českého krále Přemysla Otakara I. a českého krále (železného a zlatého) Přemysla Otakara II. Brakteáty razili ve středověku z velmi tenkého  stříbrného plíšku po jedné straně. Mince skončily v numismatické sbírce Národního muzea v Praze. Jednalo se o nejstarší nález českých mincí ve zdejším kraji. Nález dokazuje to, že už v těchto letech zde pulsoval život, možná zde stála již i malá osada. Dodnes se zde vypráví stará pověst o čertově pokladu. Ve vsi žil hospodář, který měl velmi lakotnou matku. Jednou přišel dříve domů z pole, viděl u matky světlo, tak se podíval klíčovou dírkou dovnitř. Zde uviděl matku, jak drží v ruce hrnec peněz a před ní čertík hrabal v podlaze jámu. Matka vložila hrnec do jámy, zakryla otvor, sedla si nad jámu a řekla "já vás zavírám svou rukou a kdo vás zase mou rukou otevře, ten vás může užívat". V tom vkročil hospodář do místnosti a matka leknutím omdlela. Vzal její ruku, položil ji nad jámu a řekl "A já vás zase otvírám". Peníze se v jámě hned objevily. Matka leknutím zemřela, čert se ztratil a hospodář si peníze užíval až do smrti. Tolik tedy pověst o penězích.


Zdejší děti docházely do školy nejdříve do Skály a od roku 1884 do nově postavené školy ve Věži. Do měšťanské školy musely docházet na Lipnici a do Herálce. Opět se ale nad Evropu zatáhla válečná mračna. Německo rozpoutalo druhou světovou válku. Z naší republiky se stal protektorát Čechy a Morava. Bída a perzekuce obyvatel byly na denním pořádku. Těsně před koncem války, dne 1. května 1945 byl popraven nacisty v Hradci Králové zdejší obyvatel Jan Horák. Jeho oběť dosud připomíná deska umístěná na kapličce. Jan Horák přišel do obce s komedianty za první republiky a již zde zůstal. Živil se pracemi  v zemědělství a holičstvím. Za války měl nastoupit na nucené práce, kam se mu moc nechtělo, a tak se skrýval. Až v závěru války se šel přihlásit. To ale neměl dělat. Byl zatčen a těsně před koncem války zastřelen. V nedalekém Hurtově háji bylo zastřeleno Němci sedm občanů z Německého Brodu a ukryto ve dvou jamách. Na jejich památku zde byl slavnostně 16. září 1945 odhalen pomník. Brzy po skončení války nastal konec demokracie, nastoupené v první republice. Rolníci byli přinuceni vstoupit do jednotného zemědělského družstva, které musela každá vesnice povinně zakládat. Nejinak tomu bylo v Jedouchově.
Velká změna nastala v roce 1971. Došlo ke zrušení místního národního výboru a sloučení s nedalekou Věží. Po desítkách let tak přišel Jedouchov o svoji samostatnost. V lednu tohoto roku došlo i ke sloučení Jednotných zemědělských družstev Jedouchov, Věž a Leština. Po sametové revoluci v roce 1989 si někteří členové družstva vzali své pole zpět a začali soukromě hospodařit. Ostatní nechali majetkové podíly v nově vzniklé akciové společnosti ZAS Věž, založené v roce 2001.

Jedouchov je dnes částí obce Věž. Žije tady čtyřicet obyvatel v jedenácti domech.
Vysoko nad vesničkou Jedouchov vystupuje nejvyšší vrchol orlovského masivu Kalvárie (615 metru nad mořem). V 19. století se tady přihodila zajímavá událost. Jedouchovský sedlák Jaroslav Pytlík jel obsekávat obilí  na své pole u vrcholu kopce. Vtom se zdvihl silný vítr a vytvořil se větrný vír. Měl podobu kola, kde uvnitř se točily šišky, jehličí, hlína i živý zajíc. Točilo to s ním, že nestačil ani křičet. Sedlák myslel, že je to čert, který se mu chce mstít na obilí. I koně se plašili, ale stačil je zvládnout. To vše trvalo jen krátce a vítr utichl. Sedlák měl radost, že se jemu ani povozu nic nestalo a slíbil na tomto místě postavit kříž. Nechal proto s manželkou zhotovit na vrchol kamenné schodiště a postavili zde v roce 1875 litinový kříž. Jedná se o krásnou práci ze slévačských hutí na Vysočině. Na tabulce je nápis, že kříž byl postaven od manželů Pytlíkových ke cti a slávě Pana Ježíše a Panny Marie. Až do šedesátých let minulého století stála opodál dřevěná, padesát metrů vysoká rozhledna. Ta pro svoji zchátralost musela být v těchto letech zbourána.


Památky:
- kaplička z roku 1841 s pamětní deskou Jana Horáka (oběti hitlerovského režimu)
- pomník umučeným vlastencům v Hurtově háji

 

Datum vložení: 8. 8. 2013 11:05
Datum poslední aktualizace: 9. 2. 2021 9:06
Autor: Správce Webu

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28
1
29 1 2 3
4 5 6 7 8
1
9 10
11 12 13
1
14 15 16 17
18 19 20 21 22
1
23 24
25 26 27
1
28 29 30 31

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Aktuální počasí

dnes, čtvrtek 28. 3. 2024
slabý déšť 11 °C 2 °C
pátek 29. 3. jasno 13/3 °C
sobota 30. 3. oblačno 18/6 °C
neděle 31. 3. zataženo 15/9 °C